První pomoc Zásady první pomoci

Jde o život ohrožující stav, jehož správné ošetření se řadí do život zachraňujících úkonů.

Trocha somatologie

V lidském těle, tedy v hrudní dutině je za normálních okolností podtlak. Ten plicím neklade tak silný odpor a je tak pro ně snazší "nafouknou" se. Tento hlavní orgán dýchání totiž funguje jako jakási houba nasávající vzduch. Plíce samotné žádné svalstvo neobsahují, proto dýchání závisí na kosterním, příčně pruhovaném svalstvu (zejména na svalech mezižeberních a prsních). Ty při nádechu zvětší objem hrudní dutiny a plíce mají místo, aby se roztáhli a prostřednictvím horních dýchacích cest nasáli vzduch z venkovního prostředí. Uvolněním svalstva se hrudník vrátí do původní polohy, plíce se smrští a dojde k výdechu.

Co se děje uvnitř

Při pneumothoraxu dochází k průniku vzduchu do hrudní dutiny. Vyrovnává se tak tlak v hrudní dutině s tlakem atmosférickým. Při nádechu, do hrudní dutiny vniká vzduch, který utlačuje nejbližší plíci, to způsobuje její dysfunkci.. Pří výdechu sice tento vzduch z hrudní dutiny opět uniká, ale ne všechen, proto je rychlé ošetření velmi důležité. Bez pomoci totiž nahromaděný vzduch brzy začíná utlačovat i druhou plíci a srdce. Jde o poranění přímo ohrožující život, proto je jeho správné ošetření primární.

Co se děje zvenčí

Pneumothoraxů je více druhů. V terénu se zřejmě setkáme pouze s tzv. otevřeným pneumothoraxem, který bývá častou komplikací otevřené zlomeniny žebra. Na první pohled bude mít postižená osoba respirační potíže, může být přítomná cyanóza nebo bledost. Po důkladnějším pátrání nalezneme v oblasti hrudního koše ránu, ze které může vytékat sytě červená (okysličená), zpěněná krev. Výjimkou nemusí být ani zvuk vnikajícího nebo unikajícího vzduchu z hrudní dutiny (syčení, pištění).
Pozn.: Postižený bude dostatečně dýchat i s jednou funkční plící.

První pomoc

Po nalezení rány ji musíme okamžitě hermeticky uzavřít, třeba i dlaní své ruky (nezapomeneme na latexové rukavice) a postiženého uložíme do Fowlerovi polohy v polosedě (tím zmírníme bolest a vytvoříme si prostor pro ošetření). Správné ošetření pneumothoraxu spočívá ve zhotovení poloprodyšného obvazu (jde o improvizovaný jednostranný ventil) tvořeného třemi vrstvami:

1. STERILNÍ KRYTÍ (náplast nebo sterilní "čtvereček")
2. NEPRODYŠNÁ VRSTVA (např. igelit, který je ze zákona v autolékarničce)
3. NÁPLASŤOVÁ FIXACE ZE TŘÍ STRAN (4. strana se nezalepuje, je to vždy ta spodní, aby mohla vytékat krev a unikat vzduch z hrudní dutiny)

Bohužel zhotovit správně fungující poloprodyšný obvaz je náročné a laické veřejnosti se proto doporučuje zhotovovat neprodyšný obvaz, který spočívá v zalepení i 4. strany neprodyšného krytí. Pozn.: Při otevřené zlomenině žebra se provádí pouze neprodyšný obvaz.

Pokud je postižený v bezvědomí, a nejeví známky šoku, uložíme ho do stabilizované polohy na stranu na které má ránu - dojde k částečné fixaci a zmírnění bolesti. Pravděpodobnější je, ale naopak rozvoj šoku, v tom případě změníme dosavadní Fowlerovu polohu na polohu protišokovou.

Shrnutí

Příznaky

• respirační potíže
• rána ve stěně hrudní z níž vytéká jasně červená, zpěněná krev, nejčastěji bodná, střelná, tržně zhmožděná
• bledost, cyanóza
• možnost rozvoje šoku
• zvuk vnikajícího nebo unikajícího vzduchu

První pomoc

• Fowlerova poloha
• poloprodyšný nebo neprodyšný obvaz
• polohování: při vědomí - ponecháme Fowlerovu polohu, v bezvědomí - stabilizovaná poloha, při rozvoji šoku - protišoková poloha