Domů › mdloba

Mdloba (kolaps, synkopa)

Tato obranná reakce organismu není život ohrožující ani nebezpečný stav, ale při častém opakování může předpovídat nějakou chorobu.

Co se děje uvnitř

Jak je již napsáno výše, jde o obrannou reakci organismu. Je to odezva na krátkodobé zpomalení srdeční frekvence a pokles krevního tlaku, k tomu se ještě někdy přidává prudké rozšíření žilního řečiště. To vše může způsobit, že se k srdci nevrátí prakticky žádná krev a dojde tak ke chvilkovému nedokrvení mozku (nedostane čerstvou dávku okysličené krve). Nervové buňky jsou tak citlivé, že i tuto chvilkovou nedokrvenost registrují a přestávají správně pracovat.

Následkem toho dochází k pádu. Mozek se snaží pomoci srdci, aby se nemuselo tolik namáhat, při pumpování krve do hlavy. Když člověk leží, je pro srdce snazší dostat krev k mozku než, když člověk stojí. Jakmile je opět obnoven dostatečný přísun krve, postižený se probírá. Jiný druh mdloby vzniká například při dlouhém pobytu ve vydýchaném prostředí, ale princip je stejný - málo kyslíku pro mozkové buňky.

Pozor! K mdlobě může také dojít při prudkém úleku (vystrašení, duševní otřes, tělesný šok - postříkání ledovou vodou) nebo při pohledu na něco odporného (fobie).

Pozn.: Někdo si může plést mdlobu s bezvědomím, ale je v tom velký rozdíl. V bezvědomí dochází k povolení svalstva a hrozí tak zapadnutí jazyka což postiženého ohrožuje na životě dále jsou potlačeny obrané reflexi.

Co se děje zvenčí

Někteří lidé na sobě dokáží příchod mdloby poznat a snaží se tomu nějak zabránit (např.: si lehnou, posadí se a dají si hlavu mezi kolena) tím srdci ulehčí práci, aby prokrvilo mozek a mdloba se nedostaví.

Bohužel častější je, že jde člověk okamžitě "k zemi", proto pokud jsme blízko postiženého snažíme se ho zachytit a zmírnit tak jeho pád. Vysoký počet kolapsů se objevuje hlavně v horkých dnech, kdy je člověk vyčerpaný (nedodržený pitný režim) nebo dlouho stojí (např.: ve frontě, venkovní kulturní akce). Citlivá osoba může omdlít, když např. rychle vstane z postele nebo má dlouho zakloněnou hlavu (sledování něčeho ve výšce, plavání stylu prsa), tím se totiž v zadní části krku skřípnou tepny zásobující mozek.

Mdloba se dá předpovědět na základě několika příznaků (zejména bledost, nevolnost, pocení, snížená tepová frekvence - bradykardie, snížený krevní tlak - hypotenze). Sám postižený může mít těsně před kolapsem problémy se zrakem (zatmění před očima, jiskřičky,?) nebo se sluchem (slyší např.: šelest).

První pomoc

Pokud někdo omdlí, první co uděláme je, že mu zdvihneme dolní končetiny. Můžeme také přikládat chladivé obklady na čelo, rozepnout tísnící oděv u krku a zajistit přístup čerstvého vzduchu.

Postižený by měl nabýt vědomí do 5-ti minut, pokud se tak nestane zavoláme ZZS. Po probrání by se ještě pacient neměl pokoušet vstávat. Asi po 10-ti minutách se může posadit a po té se pomalu postavit. Pokud pociťuje závratě necháme ho ještě ležet a po dalších 10-ti minutách vztyk opakujeme. Pokud se od postiženého dozvíme, že se u něj mdloba často opakuje nebo se kolaps dostavil bez zjevné příčiny, doporučíme mu návštěvu lékaře nebo ji sami zajistíme.

 

Shrnutí

Příznaky

  • bledost
  • nevolnost, pocení
  • snížená tepová frekvence, ztráta vědomí a pád

První pomoc

  • zdvihnutí dolních končetin
  • chlazení čela, uvolnění tísnícího oděvu u krku, čerstvý vzduch
  • zavolání ZZS při dlouhé ztrátě vědomí (více než 5 minut)
  • případná návštěva lékaře