Kardiopulmonální resuscitace

Tato problematika se bezprostředně týká selhání základních životních funkcí, kam patří srdeční činnost ("kardio-"),
dýchání ("pulmo-") a činnost mozku ("cerebrální"). Kardiopulmonální (resp. kardiopulmocerebrální) resuscitace je soubor úkonů prováděných při zástavě jedné nebo dvou ze tří základních životních funkcí - dechu a/nebo srdeční činnosti. V případě, že je postižená osoba v bezvědomí, je důležité zkontrolovat, jestli dýchá.

Příčiny:

  • Ucpání dýchacích cest – buď kořenem jazyka, soustem, žvýkačkou, hračkou. Proto je důležité zkontrolovat ústní dutinu, zda-li se
                                         v ní něco nenachází a případný objekt odstranit.
  • Chemické látky – některé látky způsobují útlum dýchacího centra, případně způsobují ochabnutí dýchacích svalů (například některá
                               léčiva, drogy). V tomto případě je důležité zabránit dalšímu vystavení látce (zejména při otravách o. uhelnatým).
  • Zúžení dýchacích cest – jako následek prudké alergické reakce, astmatu, nadýchání se kouře, atd.
  • Poškození krční míchy – v tomto případě je především důležitá šetrná manipulace (ideální je vůbec s postiženým nehýbat!).
  • Zranění – například pneumotorax .
     

Zjistit, zda člověk dýchá lze snadno následujícími způsoby:

  • Pohledem – zda dochází ke zvedání hrudníku
  • Pohmatem – přiložit ruku na hrudník, zda-li se zvedá
  • Pocitem/poslechem – po přiložení ucha nad ústa ucítíte/uslyšíte proudění vzduchu

 

  • Mezi příznaky zástavy dechu patří také promodrání kůže, rtů a konečků prstů (tzv. cyanóza).
  • V případě, že dojde ke ztrátě vědomí a zástavě dechu, ustává po chvíli i srdeční činnost.
  • Někdy se mohou vyskytnout tzv. lapavé dechy. Jedná se o nepravidelné nádechy s nepřirozeně dlouhými intervaly. Ty signalizují zástavu oběhu, což je důvod pro zahájení srdeční masáže

   V případě, že jste zjistili cizí těleso v ústní dutině, které lze nenásilně odstranit, je důležité toto provést. Pokud se jedná pouze o zapadlý kořen jazyka, problém vyřešíte záklonem hlavy a otevřením úst. NIKDY neprovádějte záklon hlavy, pokud se nepřesvědčíte, že je ústní dutina čistá – hrozí pak, že se těleso dostane hlouběji do dýchacích cest. Pokud má postižený v ústech uvolněnou zubní protézu je důležité ji taktéž vyjmout. Pokud nedojde k uvolnění dýchacích cest/dojde ke ztrátě vědomí, je třeba zavolat ZZS a zahájit resuscitaci.
 

KPR u dospělých: Postupujeme dle schématu ACB (Airway – Circulation – Breathing)

A) Zprůchodnění dýchacích cest: V některých případech (například otravy léky nebo užití drog) pouze zprůchodnění dýchacích cest,
      případně dýchání z plic do plic postačí k tomu, aby zůstala zachována srdeční činnost.

  • V případě, že postižený leží na břiše, je potřeba ho otočit na záda a položit na tvrdou podložku – je nutné být velice opatrný zejména při podezření na poranění krční páteře!
  • Když leží na zádech, je nutné otevřít ústa a zkontrolovat jejich obsah, případné znečistění odstranit (znečištěním se myslí zvratky, žvýkačky, kusy potravy)
  • Provedeme záklon hlavy: jednu ruku položíme na čelo a druhou vytáhneme bradu vzhůru. Dojde k posunutí jazyka a zprůchodnění dýchacích cest. Pokud ústa nebyla čistá, může dojít ke vdechnutí jejich obsahu. Záklon hlavy je nutné udržovat po celou dobu resuscitace – pokud hlava v záklonu nedrží, je možné lehce vypodložit ramena například bundou. Ovšem tak, aby nám to nekomplikovalo srdeční masáž.
  • Po uvolnění dýchacích cest bude možné zkontrolovat, zda-li postižený dýchá.

C) Zajištění krevního oběhu – nepřímá srdeční masáž:   Masáž se provádí na tvrdé, rovné podložce a na holém hrudníku, jinak její
      účinnost klesá (v zimním období zejména rozepneme bundu)!

  • Po odhalení hrudníku položíme spodní hranu ruky přibližně doprostřed hrudní kosti (u mužů je vhodná výška přibližně na spojnici prsních bradavek), druhou ruku položíme na  tu spodní a propleteme prsty.
  • Naše kolena by měla být v takové vzdálenosti od ležícího, abychom se nad něj mohli pohodlně naklonit. Naše ramena by měla být téměř kolmo nad hrudníkem ležícího.
  • Provedeme 30 stlačení hrudníku do hloubky cca 5 cm s frekvencí 100 stlačení/1 min. (odpovídá téměř dvěma stlačením za sekundu). Během stlačování je nutné mít ruce napjaté v loktech a náš pohyb by měl vycházet z kyčlí, nikoliv z paží.
  • Po stlačení je nutné hrudník zcela uvolnit, aby se srdce mohlo roztáhnout a naplnit krví

B) Umělé dýchání:   Pokud nemůžeme nebo nechceme provádět umělé dýchání, alespoň nepřímo masírujeme srdce!

  • Při záklonu hlavy si položíme jednu ruku postiženému na čelo a mezi palec a ukazovák stiskneme jeho nos, aby nám neunikal vzduch. Druhou rukou si přidržujeme jeho bradu a pootevřená ústa.
  • Své rty přiložíme pevně na rty resuscitovaného a vdechneme do něj přibližně 0,5 litru vzduchu (což odpovídá objemu vzduchu při klidném nádechu). Pokud držíme záklon hlavy správně, hrudník se bude zvedat. Doba vdechu by měla být přibližně 1 vteřinu
  • Takto provedeme 2 vdechy a opakujeme 30 stlačení hrudníku

 

KPR u dětí (1-8 let):   Zde se používá schéma ABC (Airway – Breathing – Circulation)

A) Při zprůchodnění dýchacích cest: Postižený je na zádech, zkontrolujeme dutinu ústní a odstraníme případné viditelné objekty
    (nejčastěji kus hračky), provedeme záklon hlavy a zkontrolujeme životní funkce.

B) Umělé dýchání:

  • Provedeme 5 zahajovacích vdechů tak, aby se zvedal hrudník, ale nesnažíme se vdechnout celý objem našich plic (objem by měl být kolem 350 ml)
  • 1 vdech by měl trvat přibližně 1 sekundu

C) Nepřímá srdeční masáž:

  • Masírujeme pouze jednou rukou
  • Provedeme 30 stlačení s frekvencí 100 stlačení za minutu

 

KPR u novorozenců a kojenců (do 1 roku): Opět schéma ABC.

A) Zprůchodnění dýchacích cest: Po vyčištění ústní dutiny provedeme mírný záklon hlavy, čímž dostatečně uvolníme dýchací cesty.

B) Umělé dýchání: U takto malých dětí obemkneme svými ústy celá jejich ústa i nos

  • Provedeme 5 vdechů o objemu kolem 50 ml (přibližně objem vzduchu v našich ústech), frekvence by měla být přibližně 2 vdechy za sekundu.

C) Nepřímá srdeční masáž:

  • Masáž provádíme pouze dvěma prsty (ukazovák a prostředník) s frekvencí kolem 120 stlačení za minutu
  • Stlačení provádíme do 1/3 hrudníku
  • U novorozenců se používá poměr  3:1 (stlačení:vdechy) a u kojenců standardně 30:2.

POMĚR PŘI KPR JE TEDY 30:2, resp 3:1, po těchto 3 cyklech provedeme kontrolu životních funkcí. Pokud nebyly obnoveny, pokračujeme. Pokud ano, uložíme postiženého do zotavovací polohy a za stálé kontroly stavu vyčkáme příjezdu ZZS.

 

AED = Automatizovaný Externí Defibrilátor
   Zařízení, které slouží k obnovení přirozeného srdečního rytmu, případně k obnovení srdeční činnosti. Bývají často umístěny v místech, kde je vysoká koncentrace lidi – například nákupní centra, kancelářské budovy a další. Pokud se na takovýchto místech často vyskytujete, je na místě podívat se na plán budovy – umístění AED tam bývá vyobrazeno.
   Většinou se jedná o barevný kufřík, který po otevření automaticky spustí zvukovou instruktáž, jak s ním máte pracovat, takže stačí následovat instrukce.

 

* Související informace:

  • Vždy je lepší provádět resuscitaci ve více lidech, proto přivolejte pomoc z okolí, pokud je to jen trochu možné.
  • Mezi nejčastější příčiny zástavy u dospělých patří kardiální problémy – proto voláme ZZS ještě před započetím samotné resuscitace
  • U dětí bývá zástava naopak způsobena ucpáním dýchacích cest – nejčastěji kusem hračky, jídlem atd. Proto provádíme nejprve 5 vdechů, poté minutu KPR a teprve poté voláme ZZS
  • Mezi důvody vedoucí k ukončení KPR patří: Příjezd ZZS, obnovení životních funkcí nebo naprosté vyčerpání zachránce
  • KPR se nezahajuje: V případě zranění neslučitelných se životem (rozdrcení lebky nebo hrudníku, oddělení hlavy od těla, atd.), v případě známek smrti (ztuhlost, posmrtné skvrny), nebo pokud by mohl být ohrožen Váš vlastní život.
  • Při masáži srdce je důležité tlačit na hrudní kost. Pokud tlačíte vedle, může dojít ke zlomení žeber. Zlomenina žebra je poměrně častá i při naprosto správně prováděné masáži, proto není prasknutí žebra důvod pro její ukončení.